Kdy jít na volnou nohu? Aneb jak nezkrachovat hned první měsíc

16.07.2021

Jít na volnou nohu, stát se volnonožcem nebo světověji freelancerem. Všechny názvy slibují totéž - volnost. A ta je setsakra krásná! Ale... volnost není anarchie. Co všechno by měl člověk promyslet, než se vydá na živnostenský úřad a rozjede svůj sen?

Nebudeme si nic nalhávat. Na volné noze v režimu "full time" jsem úctyhodných 6 měsíců. Slovy šest. Takže ode mě nečekejte sáhodlouhé odborné rady, jak se vyhnout kterému podnikatelskému průšvihu. Jsem si totiž jistá, že na mě ještě nějaký taky čekají. Berte můj dnešní článek spíš jako náhled do mých myšlenkových pochodů, které mě zaměstnávaly předtím, než jsem vykřikla ono osvobozující "Jdu do toho!".

PRODUKT

Co chcete prodávat? Bez odpovědi na tuhle otázku se nehnete. Prodávejte to, co umíte. A ještě lépe, co umíte a baví vás to. Asi všichni bychom chtěli vymyslet nový Facebook nebo obyčejné kolo. No, smůla. Pravděpodobně nevymyslíte nic tak šíleně originálního, abyste byli jediní na trhu. Ale to přece nevadí. Můžete vyrábět poctivou domácí limonádu, štrikovat svetry nebo psát blogy. Stejně jako stovky dalších lidí v téhle zemi.

POKORA

Nechtějte všechno hned. Dost možná svého vysněného cíle nedosáhnete ani za 5 let. Ale vždyť to přece vůbec nevadí. Můj vysněný cíl, který mám od dětství, je vydání knížky. Takové, která bude lidi bavit, vezmou si ji na deku k vodě nebo do postele po náročném dni. Budou se u ní smát a na chvíli zapomenou na svět kolem sebe. Ale zároveň vím, že to není cíl vůbec malý a skromný. Znám své limity a limity nakladatelství. Musím se k té knize propsat, vytříbit si svůj styl, naslouchat příběhům lidí kolem sebe, protože jsou mnohdy velmi inspirující. Ale ani to není záruka, že někdy nějakou knihu vydám. Snít o tom je krásné. Ovšem bacha, za vaše snění vám nikdo nedá ani korunu, takže hybaj zpátky do práce!

MÍSTO

"Jéé, ty děláš z domu, to je fajn, co?" Jo, je to fajn. Ušetřím spoustu času na docházení do kanclu, za který navíc nemusím platit nájem. Během pracovní doby stihnu vyprat a vyndat nádobí z myčky. Někdy. Má to ale i svoje mouchy, které v období letních prázdnin přerůstají do velikosti pořádných masařek. Ty mouchy mám doma dvě. Od rána do večera na mě bzíkají, co bude ke snídani/svačině/obědu/svačině/večeři/druhé a třetí večeři. A když jim v potu tváře dám jejich porci žvance, ohrnou nos, že to jíst nebudou. Kaksdsjfbshaugakh. Nebo dneska. Abych měla možnost se soustředit na psaní souvislého textu déle jak 5 minut v kuse, koupila jsem mouchám dětské vysílačky. V domnění, že se zabaví a budou si bzíkat mezi sebou. Stihly se pohádat už při nandavání baterek. Mladší mouchu několikrát po sobě zradila jemná motorika, takže za 5 minut letěla vysílačka do kouta. Což vzbudilo nevoli u starší mouchy, která si chtěla bzíkat. Takže řev. Nejdřív jejich, pak můj. Jo, dělat z domu je fakt radost.

ČAS

Na volné noze je krásné, že máte volnou pracovní dobu. U někoho to tedy může budit dojem, že chrním do oběda, udělám si kafe, chvíli jsem na počítači a odcházím joggovat/uklízet barák/opalovat se/spát. Ne. Bohužel. Za prokrastinaci mně ani vám nikdo nezaplatí. Teď o prázdninách si dopřávám luxus, že vstávám až v 7:10. Nejdéle v 8:00 otevírám počítač a jedu. Až do odpoledne, s menšími či většími výpadky plynulosti v závislosti na tom, kolik much je doma a jak intenzivně bzíkají. Co nestihnu přes den, doháním někdy večer, když mouchy odpadnou.

NETÁHLO

V různých zaměstnáních mě fascinovali někteří kolegové, vedoucí i klienti, kteří si fakt z práce udělali cochcárnu. Jejich produktivita se smrskla třeba na hodinu práce denně, zbytek proseděli u kafe a Facebooku. Jestli tenhle způsob ne-práce máte nastavený i vy, na myšlenky o podnikání se radši rovnou vyprdněte. Viz předchozí bod - za nicnedělání vám nikdo nezaplatí. Stejně tak se do podnikání nepouštějte ani v případě, že rádi dojíte sociální a zaměstnanecký systém. Na volné noze neexistuje nárok na proplácení nemocenské, ošetřování člena rodiny, dovolené. Nikdo vám nedá 13. a 14. plat, stravenky ani Flexi Passy. Flexibilní musíte být sami - vydělat si peníze do rezervy ještě předtím, než k nějakému výpadku v práci dojde. Ale k tomu se ještě dostaneme.

CÍLOVKA

Dejme tomu, že stejně jako já máte (ne)jedinečný produkt, na kterém chcete vydělat. Máte místo a čas své plány začít realizovat. A nejste netáhla. Začněte tedy zkoumat trh a zjišťujte, kdo vaše výtvory koupí. Kdo je ochoten za ně zaplatit. Kdo je vaše cílová skupina, kterou chcete nadchnout. Protože pokud není nikdo, kdo by měl o vaše služby nebo výrobky zájem, jste v háji. A musíte se vrátit na start k bodu PRODUKT. Vymyslet ho tak, aby si své zákazníky, kteří vás zvládnou uživit, našel. Kdybych totiž poslední půl rok seděla u wordu a jen psala svůj první bestseller, dávno zhynu hlady a mouchy se mnou. Moje kniha zatím není produkt, se kterým bych uspěla na trhu. Nemá cílovku, která by mi platila každý měsíc na nájem. Je to smutné, ale je to tak. Viewegh může být zatím v klidu.

CENOTVORBA

Kolik si mám říct za práci? Nebudu moc levná/drahá? Mučivé otázky, které mě pronásledují i půl roku po vstupu na volnou nohu. Pomáhá mi udělat si průzkum konkurence. Zjistím si rozpětí, za jaké ceny produkují podobné nebo stejné věci moji kolegové z branže a osciluji někde uprostřed. Pomalu ale docházím k závěru, že při nabídce mých služeb to bude velmi často fakt individuální nacenění. Třeba jednu normostranu textu si nacením v pohodě, ale pak přijde zakázka na leták. Nemůžu nacenit všechny letáky stejně, protože se liší množstvím textu. Leták na páteční akci na místním koupališti mi zabere mnohem míň času než prodejní leták s milionem odrážek a výživových tabulek (zdravím Honzu!). Takže využívám i hodinovou mzdu.

No a úplně nejhorší je nacenit věci pro kamarády. Protože oni většinou čekají, že jim dáte slevu, nejlépe 100%. Nebo minimálně vy čekáte, že oni to čekají, i když to třeba fakt nečekají. Když se jedná o nějaké drobnosti, které mi nepřesáhnou pár hodin, honorář neřeším. Ale ve chvíli, kdy vidím, že u toho strávím fakt několik (desítek) hodin, o peníze si řeknu. A jo, slevu jim dávam. Vždyť to jsou kamarádi.

SEBEPROPAGACE

Jak o sobě dáte vědět světu? I tohle musíte vyřešit, než se do podnikání pustíte. Bez nějaké formy reklamy se dneska obejde málokdo. Samozřejmostí jsou webovky a aspoň jeden profesionální kanál na některé sociální síti. A placená reklama vás možná taky nemine.

Jedna moje oblíbená klientka (zdravím Klárku!) mi dala na moje tehdy vznikající webovky krásnou zpětnou vazbu: "Ty vaše webovky, to je krásný síto na klienty!" A asi jo. Každý se tam hned dozví, jakým stylem pracuju a nepracuju, jaké mám ceny, jak píšu a jak se s věcmi (ne)mažu. A věřím, že je hodně lidí, kterým to nevyhovuje. A je to v pořádku. Díky tomuhle sítu ke mně doputují ti klienti, kteří jsou moje krevní skupina a spolupráce s nimi je pohodová pro obě strany (doufám). Pokud máte možnost aspoň trochu ovlivnit skladbu svých budoucích klientů tím, že si nebude na nic hrát a vyložíte karty předem, můžete si ušetřit hodně nepovedených spoluprací.

KUPECKÉ POČTY

Ještě pořád máte chuť podnikat? Super! Tak na závěr trochu matematiky. Bez toho se na volné noze taky neobejdete a není dobré kupecké počty podceňovat. Než tedy vyrazíte vstříc svobodě, sečtěte si následující měsíční položky:

  • režijní náklady na soukromý život (nájem, jídlo, ošacení, hypotéka, mobil...)
  • režijní náklady na podnikání (nájem prostor, nákup materiálu pro výrobu, účetní, markeťák, služební auto...)
  • povinné sociální a zdravotní pojištění 5.000 Kč
  • 15% daň z příjmu (zaplatíte jednou za rok)
  • tvorba finanční rezervy pro případ nemoci, ošetřování, dovolené, ztráty klientů... v řádu několika tisíc měsíčně

Máte výsledek? Ok. Teď se vraťte k předpokládánému měsíčnímu výdělku podle vašich cen a šíře cílové skupiny. Je výdělek roven nebo vyšší? Gratuluji! Je nižší? Máte problém. Zvyšte ceny, změňte cílovku, snižte své životní a podnikatelské nároky. Dokud vám výdělek nepokryje náklady, nemá to cenu.

KDY UŽ FAKT JÍT NA VOLNOU NOHU

Pokud vám kupecké počty vyšly dobře, je to skvělý. Ale ještě bych s odchodem počkala. Nebo aspoň já jsem ještě počkala. Dokud jsem neměla našetřený 3 měsíční platy, který by mi v případě nouze pokryly veškeré náklady na život a provoz živnosti. A hodně se mi to vyplatilo. Po dvou měsících freelancingu mi vypadl klient ze soukromých důvodů. Peníze od něj jsem měla vyhrazené na placení sociálního a zdravotního. Představa, že mi takhle klekne několik spoluprací najednou, mě nepotěšila. Ale přesně to se může stát komukoli z nás. A pak budeme rádi za každou kačku, co jsme si dali bokem. Druhý příklad je spolupráce projektová. Dostaneš peníze po ukončení projektu. Jo, pěkný peníze. Ale 3 měsíce nedostaneš na účet ani halíř. Chápeš? Vyděláš skoro nic a zaplatíš milion. A o tom, že někteří frajeři neproplácí faktury, ani psát nebudu. Hlavně proto, že s tím naštěstí zatím nemám přímou zkušenost.

Mějte našetřeno, než vyrazíte za svobodou. Jen tak si jí budete moct fakt užít. Držím všem volnonožcům palce!