O mně

Když mi bylo 19, chtěla jsem spasit svět. Upřímně mě zneklidňoval vleklý izraelsko-palestinský konflikt, dojímaly hladovějící děti v Africe a štvaly předsudky lidí vůči jakýmkoli menšinám. Šla jsem tedy studovat na VŠ obor sociální práce a už během prváku jsem začala se spásou světa v místních sociálně vyloučených lokalitách. Na mnoho let jsem coby sociální pracovník zakotvila ve školství a řešila (kyber)šikany, záškoláctví, rozhádané třídní kolektivy a sborovny.


Když mi bylo 36, potřebovala jsem spasit sama sebe. Řešit těžké, smutné a někdy bohužel i zbytečné věci stále dokola už nešlo. Ne s radostí, s nadšením, s vírou, že to má smysl. Rozhodla jsem se změnit profesi. Ze dne na den. Bum a víš, že musíš. Ještě jsem si stihla nabít kokos v jedné rádoby-super-truper-dynamické firmě, abych konečně dopadla na dno a postavila se tam na vlastní nohy.

Ořezala jsem si tužku, abych začala psát nový příběh svého pracovního života. Protože vím, že nikdo ho nenapíše lépe než já sama. A lepší příběh (pracovního) života napíšu s radostí i vám.